Závěrečné slovo předsedkyně SČDO

Vážení divadelní přátelé,
56. ročník Krakonošova divadelního podzimu se pomalu chýlí ke konci, zazní poslední blahopřání, poslední pozdravy, poslední přípitky, zavře se opona a…? A budeme se připravovat na ten 57. ročník! Už teď se těším, jaká představení se po republice objeví, které soubory zde za rok přivítáme. Letos jsme si všechna užili náležitě! Z postupových přehlídek vzešlo 5 nominací a celkem 9 doporučení. Z těch doporučených programová rada vybrala 5 představení, takže jsme viděli celkem 10 soutěžních představení. A troufám si říci, že skvělých představení! Ano, asi bychom nalezli rezervy v režijní, scénografické či herecké práci, ale ty se najdou vždy. Jde o to, že všechna představení byla odehrána s plným nasazením a s touhou být ti nejlepší. A to se povedlo. Všichni jste nejlepší! A nejde o to, zda má někdo jednu nebo více cen, jde o to, že jste tady na těch prknech nechali kousek sebe a divák to ví. A přijde zase. A o to nám všem přece jde.
Soutěžní představení bdělým okem sledoval lektorský sbor v čele s režisérem a pedagogem Milanem Schejbalem. Dalšími členy byli dramaturg Luděk Horký, herectví zastupoval Petr Jan Svoboda, scénografii Petr Kolínský a celou sestavu skvěle doplňovala herečka, lektorka a velký znalec ochotnických poměrů Eva Kodešová. Tajemníkem poroty pak byl Ondřej Benda. Všem děkuji za podnětné rady a připomínky.
Kromě soutěžních představení jsme zhlédli ještě nesoutěžní pohádku, nočníkové představení korupčního spolku Vobskočák s představením Camikadze a na závěr celé přehlídky hosta z Lomnice nad Popelkou s muzikálem Balada pro banditu. Včera jsme si užili defilé Pohárku monologů a dialogů, který byl složen z nejlepších výstupů na národní přehlídce ve Velké Bystřici. A nesmím zapomenout ani na skvělou Zuzanu Slavíkovou, se kterou vedl na nedělní besedě příjemný rozhovor Milan Schejbal a doplňoval ho Miroslav Král. A kdo si chtěl malinko oddychnout od divadla, tak jistě navštívil středeční koncert skupiny Pavel Kaiser Band.
Ale přehlídka nejsou jen a jen divadelní představení! Patří k ní samozřejmě i vzdělávací část. Tu kromě dopoledních rozborových seminářů doplňovaly hned tři další kurzy. Byla to dílna Svazu českých divadelních ochotníků, kterou vedl Vladislav Kracík a organizačně ji zajišťoval Jaromír Kejzlar. Tentokrát bylo téma Dialog v čase a prostoru – prostor a čas v dialogu. Šlo hlavně o přenesení dialogu z textové formy na jeviště.
Dalším seminářem bylo KDP mladým, kam si Honza Hejral opět pozval lektory Petra Theodora Pidrmana a Marcelu Plíhalovou. Příspěvky mladých frekventantů byly osvěžujícím přínosem pro dopolední rozbory a jejich závěrečné vystoupení nemělo chybu. A nesmím zapomenout ještě na Půdičku, která letos pod novým lektorským vedením Tomáše Čivrného nabrala nový směr a konstruktivní rozbory jednotlivých představení měly vysokou úroveň. Všem zmíněným lektorům děkuji za odborný přínos, který si tato národní přehlídka zcela jistě zasluhuje.
Součástí přehlídky byla i výstava na městském úřadě a zde na půdičce, která byla samozřejmě spojená s krásným výročím – 100 let budovy divadla.
Další velmi důležitou výstavou byla přehlídka nositelů Zlatého odznaku J. K. Tyla. Letos pořadatelé místo panelů s fotkami zvolili monitor obrazovky a byl to velice dobrý nápad, neboť se k prohlídce oceněných dostalo daleko více lidí. A navíc přehled těchto významných divadelníků vyšel i ve Větrníku.
Ano, přesně v tom skvělém Větrníku, který denně přinášel ty nejčerstvější zprávy. O ten se staral pružný tým složený z Jany Fričové a Lukáše Frydrycha, korektury patřily Magdě Králové, kresbami jej zkrášloval Petr Kolínský, technické zpracování zajišťoval Josef Hejral a každý výtisk doplňovaly zajímavé fotografie Ivo Mičkala. Samozřejmě, že dnes už nestačí jen tištěné informace, a proto se o elektronickou formu Větrníku i o celé webové stránky KDP staral Ondřej Vaverka.
Slovo dostali i diváci, kteří své dojmy z představení mohli vyjádřit hned po představení vhozením žetonu do příslušné nádoby. Žetony jim zodpovědně rozdával Láďa a Olinka. Divák mohl být velmi spokojen, méně spokojen anebo nespokojen. A s radostí musím říci, že těch nespokojených bylo velmi, velmi poskrovnu.
Začínám být trochu nervózní z toho, jak dlouho tu už mluvím, a ještě jsem se nedostala k řadě významných událostí a rituálů, které se během přehlídky udály. Tak tedy více stručně.
Po uvítání na místním úřadu měl uvítací řeč jako každý rok náš milý Krakonoš a po něm soubor přivítali zástupci přípravného výboru a Svazu českých divadelních ochotníků. Vítání bylo provázeno bohatým programem, tančili nám tu Vrabčáci i Poupata a hrála dechovka Táboranka Jiřího Jíny. A kdo se vítal, musel se samozřejmě i loučit. A tak se kromě zástupců přípravného výboru, SČDO a starosty spolku Krakonoš Honzy Pohanky denně s písní „Tam na horách“ loučil Honzík a Zdenička, k dobré náladě přispěli vypravěči poudaček Martin a Milča a korunu tomu vždy nasadil prezident Vobskočáku Standa Mareš s originálními dárky. Na závěr jsme si všichni „zakokerhali“ s kuchyňkou „Ať žijou Nemráti“.
A pak už měl soubor poslední úkol, a to oběhnout 3x kostel, aby se do Vysokého zase vrátil. A jak se tak na vás dívám, ono to funguje!
V průběhu přehlídky jsme měli i řadu hostů – z Ministerstva kultury, z Národního institutu kultury, z Libereckého kraje, přivítali jsme i sponzory a zástupce oblastních přehlídek.
A to jsem ještě nezmínila všechny ty, kdo se o vás, tedy o nás, starali! Bezpečnost obstarával Sbor dobrovolných hasičů, souborům plnili přání možná i nemožná naši skvělí technici, o naše žaludky se starala neúnavná kuchyňka s mňamózním bonusem ve formě neskutečně lahodných dortů od Zdeňka Tokára. Všem velice děkuji a ještě i řadě dalších! Děvčatům z informačního centra, hospodářce, uvaděčkám, hosteskám, ubytovatelům, šatnářům, pokladním… No prostě všem, kdo se na organizaci této skvělé přehlídky podíleli. A to číslo je vskutku neuvěřitelné! Staralo se o nás celkem 89 dobrovolných nadšenců!
Říkala jsem to již při slavnostním zahájení, ale musím to znovu zopakovat. My, jako Svaz českých divadelních ochotníků, jsme na tuto přehlídku nevýslovně hrdí a litujeme každého, kdo sem nemůže přijet a užít si to s námi naplno!
Ale stejně mi dovolte, abych z tohoto místa ještě extra vysekla poklonu osobě, která je tou největší srdcařkou a která žije touto přehlídkou celou svou duší. Jen díky ní vše tak dokonale klape, neboť kolem sebe dokázala shromáždit skvělý tým lidí! Takže poděkování patří nejen celému přípravnému výboru, spolku Krakonoš, Občanskému sdružení Větrov, ale především ředitelce přehlídky Svatce Hejralové!
Na závěr mi tedy dovolte, abych prohlásila 56. národní přehlídku venkovských divadelních souborů za ukončenou. Ale neloučíme se, to v žádném případě! Já pevně doufám, že se budeme potkávat i během celého roku a že si vzájemně najdeme čas podpořit i jiná představení, než je jen to naše. A dalším skvělým setkáváním jsou různé semináře, kde načerpáte nejen divadelní vědomosti, ale potkáte se s řadou lidí naladěných na stejnou strunu. A to mi věřte, to není málo! A až ten rok uběhne, tak se potkáme zase tady v milém divadle Krakonoš na 57. ročníku. Tak diáře ven a pište si! Krakonošův divadelní podzim v roce 2026 se bude konat od 9. do 18. října!
Přeji vám krásný zbytek večera a šťastnou cestu domů!